Většina přepravních výkonů se odehrává na jedné páteřní trati (Praha – Kolín – Česká Třebová – Olomouc – Přerov – Ostrava). Ta je v současné době přetížená a grafikon vlakové dopravy je nestabilní. O to těžší je zajistit kvalitu a spolehlivost. Nabídka intervalů vlakové dopravy je tím menší, čím jsou parametry  infrastruktury horší. Jízdní řád s pravidelným intervalem 30 minut v regionální dopravě a 60 minut v dálkové dopravě (nad 100 km) je absolutní minimum. Interval 120 minut a více je z pohledu běžného cestujícího v podstatě ad hoc vlak. Přiložená mapa zobrazuje současný stav intervalů vlakové dopravy v rámci České republiky.

Za 9 let před covidovou pandemií zaznamenaly přepravní výkony v osobní železniční dopravě nárůst o 66%. Vlivem covidové pandemie klesl počet cestujících v železniční dopravě na úroveň roku 2010. V ostatních druzích veřejné dopravy byl pokles dvojnásobně hlubší.
 
Nárůst přepravních výkonů v osobní železniční dopravě

Za 9 let před covidovou pandemií vzrostla mezistátní osobní přeprava na pětinásobek. Také ostatní druhy osobní železniční dopravy se vyvíjely růstově. Obsluha metropolitních center vzrostla o 75% a mezikrajská přeprava o 42%.

 

Nárůst v jednotlivých druzích železniční osobní dopravy
Největší podíl přepravy mezi Prahou a kraji se odehrává na modernizovaných hlavních elektrifikovaných tratích, na kterých dochází k stabilnímu meziročnímu nárůstu přepravních výkonů. Modernizované tratě umožňují efektivní nasazení nových vozidel, zavedení taktového jízdního řádu, a tím zvýšený zájem cestujících.
 
Přeprava cestujících mezi jednotlivými kraji a Prahou
Zatímco dálková doprava je objednávána státem, kraje si regionální železniční dopravu objednávají samy. Stát na regionální dopravu přispívá přibližně 30%, ale využití těchto finančních prostředků věcně nereguluje.
 
Přeprava cestujících v jednotlivých regionech

Elektrifikované tratě představují pouze 34% celkové délky železniční sítě, ale je po nich realizováno 91,2% dopravních výkonů osobní i nákladní železniční dopravy.

 

Dopravní výkony po jednotlivých trakcích

 

Tratě sítě TEN-T (typicky: 2 koleje, 160 km/h, elektrizace, výstavba ETCS) představují 27 % délky, ale 83 % výkonů, regionální tratě (typicky: 1 kolej, 60 km/h, bez elektrizace) představují 41 % délky a 4 % výkonů osobní i nákladní železniční dopravy.

 

Kvalita sítě zvyšuje poptávku

Hlavním cílem veřejné dopravy již není co nejlevněji odvézt nejchudší sociální vrstvy občanů, ale stává se nástrojem k naplnění dvou základních politických cílů ČR:

  • zapojení celé plochy území ČR do systému tvorby a spotřeby hodnot náhradou překonané monocentrické struktury (bohaté centrum, chudé odlehlé kraje) zdravou polycentrickou strukturou, která se rovnoměrněji podílí na tvorbě i spotřebě hodnot,
  • snížení energetické a emisní náročnosti dopravy osob v ČR vysokou kvalitou a výkonností, která by motivovala obyvatelstvo k jejímu upřednostnění před energeticky a emisně velmi náročnou individuální automobilovou dopravou.

Vytížení železniční dopravy se vyšším podílem home a train office mění jak v čase, tak v dojížďkové vzdálenosti.

 

Změna struktury poptávky v čase a se vzdáleností

Zatímco se energetika ČR již desítky let zmítá v hádkách o základní principy (uhlí x jádro x obnovitelné zdroje), v železniční dopravě ČR došlo ke shodě, a to jak vnitřně, tak na úrovni sousedních zemí a ve vztahu ČR k centrále EU.

 

Důkazem je skutečnost, že Via Vindobona (trasa Berlín – Ústí nad Labem – Jihlava – Brno – Vídeň) byla zařazena do evropské hlavní sítě vysokorychlostních železnic s prioritou výstavby v horizontu roku 2030 a financováním z EU fondů. Je to logickým a potěšitelným výsledkem národní, sousedské i evropské jednoty, která v dalších úvahách nesmí být ignorována.

 

Via Vindobona
Dopravní politika státu v době svého schválení (listopad 2019) předpokládala kontinuitu historického vývoje přepravních výkonů (skutečnost 2010 – 2018) podpořenou systémovými opatřeními na podporu železniční dopravy. Skutečnost v letech 2019 až 2021 a odklad většiny navrhovaných opatření se projevila výrazným poklesem a otočením do roku 2019 relativně příznivého trendu.
 
Přeprava cestujících všemi dopravními prostředky poklesla zejména vlivem lockdownu a podporou většího podílu práce z domova. Tento vliv se projevil zejména u středních a vyšších vrstev obyvatelstva. Přeprava žáků a studentů byla ovlivněna zavedením distanční výuky.
Vyšší nemocnost a celková nižší přepravní poptávka způsobila rušení spojů. Vysoký podíl výlukové činnosti se projevil na vyšším podílu nepravidelností ve veřejné dopravě. Ve veřejné dopravě platí přísnější hygienická opatření než v ostatních odvětvích. V souhrnu všechny tyto vlivy způsobily odklon cestujících od veřejné dopravy zpět k dopravě individuální.