Před jízdou

Parkování

Problematika parkování osob se zdravotním postižením, které disponují parkovacím průkazem pro OZP je řešena v ČSN 734001.

Minimální počet vyhrazených stání pro vozidla označená parkovacím průkazem označujícím vozidlo přepravující osobu těžce zdravotně postiženou stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb. v příloze č. 1, části druhé.

Podrobné požadavky na tato vyhrazená státní stanoví norma ČSN 734001. Jelikož není v tuto chvíli úprava zcela vyhovující, uvádíme, že šířka vyhrazeného stání musí být minimálně 3500 mm, je nutná manipulační plocha pro vozík (v zahraničí je naprosto běžné, že jsou vyhrazená parkovací státní širší než běžná stání). Je též nutné dodržovat normou stanovené požadavky na sklony a zajistit bezbariérový přístup na chodník nebo komunikaci pro pěší.

Přesun z parkoviště

Pro úpravu trasy přesunu osob zejména s pohybovým a zrakovým omezením z parkoviště do prostoru stanice platí zásadní požadavek dodržení právních předpisů při výstavbě nebo modernizaci a posouzení odborníkem na přístupnost. Trasa musí být co nejkratší, přehledná a intuitivní. Přípustné jsou různé trasy pro různé uživatele, např. jiná trasa pro osoby se sníženou schopností orientace, bezbariérová trasa pro osoby na vozíku nebo s chodítky.

Je nutné, aby v cestě od vyhrazeného parkovacího místa do stanice nebyly překážky v podobě výškových rozdílů větších než 20 mm (jinými slovy žádná schodiště nebo vyrovnávací stupně), rovina, šířka minimálně 160 cm (viz TSI PRM), ideálně hladký, zpevněný ale zároveň protiskluzný povrch, bez velkých mezer nebo výškových nerovností.

Velkou pozornost je třeba věnovat silničním obrubníkům, např. parkovišť, schodištím a vyrovnávacím stupňům, nerovnostem, sklonu trasy. Z vyhrazeného stání musí být zajištěn přístup na chodník, není bezpečné ani přípustné, aby se osoby na vozíku, pohybovaly po silnici až k přechodu a teprve zde se dostaly přes snížený obrubník na chodník. Snížený nájezd tedy musí být zajištěn již v místě vyhrazeného parkovacího stání.

Vyhledání vstupu do objektu a přesun k němu

Pro osoby nevidomé nebo slabozraké může být vyhledání vstupu do objektu stanice obtížné, zejména pokud se v místě vyskytnou poprvé, nebo ji nepoužívají často.

Účinnou pomůckou je OHM (viz kap. 6), spouštěný kompenzační pomůckou VPN (viz kap. 7). Vysláním povelu obdrží zrakově postižený hlasovou informaci o tom, kde se momentálně nachází a případně doplňující informace usnadňující orientaci. Umisťování OHM je již zakotveno jako zákonná povinnost. Je však nezbytné před uvedením do provozu ověřit jak správnost funkce tak podávaných informací.

Další pomůckou, která je stále častěji používána zejména v zahraničí, jsou reliéfní hmatná schémata, (haptické modely) viz kap. 5.10. Jejich zavedení v ČR doporučujeme.

Pro přístup ke vstupu do objektu je pro nevidomého nebo slabozrakého nutné využití kombinací přirozených a umělých vodicích linií, viz kap. 8.

Účinným prvkem je použití orientačního bodu, na kterém jsou instalovány další orientační pomůcky, např. OHM, reliéfní hmatné schéma (haptický model), nebo NFC štítek (viz kap. 9).

Bezbariérový přístup do budovy či objektu pro osoby s pohybovým postižením nebo omezením je nutné podle místních podmínek realizovat pomocí rampy dle ČSN 734001, výtahu, případně svislé plošiny. Pokud se bezbariérový vstup nachází jinde než hlavní vstup, je nutné tuto informaci vhodně a viditelně (z pohledu osoby sedící na vozíku) uvést a vyznačit k němu trasu.

Vstup do stanice

Problematika úprav vstupu do budovy či objektu je řešena primárně v TSI PRM, ČSN 734001 je normou podřazenou. Pro usnadnění vstupu jsou preferovány automatické dveře a/nebo dveře se snadnou obsluhou z vozíku, s ovládanými prvky ve výšce dosažitelné sedící osobou nebo osobou malého vzrůstu.

K navigaci ke vstupu do budovy či objektu je pro nevidomé a slabozraké nutné použít vodicích linií (přirozených, případně i umělých). Při jejich návrhu musí být upřednostněna eliminace všech bezpečnostních rizik. Osazení OHM a musí být v ose trvale otevřeného vstupu, v nadpraží ve výšce 2,5-3,5 m (viz požadavek legislativy zde).

Chodec se zrakovým postižením prioritně využívá akustickou navigaci, jde vždy za hlasem nebo akustickým signálem.

Orientace a pohyb ve stanici

Pohyb ve stanici veřejné dopravy nebo v dopravním uzlu je nezbytné usnadnit dle místních podmínek a s ohledem na odlišné potřeby cílových osob. Vždy však platí, že ve fázi projektu a realizace je třeba opatření a úpravy

konzultovat s odborníky v oblasti přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením a
testovat soulad stavebně technických opatření s funkcí zařízení a poskytovanými informacemi.

Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují identifikovat orientační body, směry pohybu a vybavení objektu pomocí např.

orientační a informační panel s reliéfním hmatným schématem (též haptický model, příklad zde), aktuálně není v ČR vůbec v použití ani ve stadiu návrhu či prototypu,
vodicích linií (přirozených, případně i umělých),
signálních a varovných pásů,
vodicích linií s funkcí varovného pásu (vše viz kap. 8), jedná se ospecifický drážní prvek, který zásadním způsobem zvyšujebezpečnost cestujících na železnici,
nejdůležitějším prvkem je OHM (viz kap. 6), vždy ve spojení s VPN (viz kap. 7),
NFC štítků (viz kap. 9), umístěných na zdokumentovaném standardizovaném místě, aktuálně není vůbec v použití ani ve stadiu návrhu či prototypu, jeho použití zatím není vyzkoušeno
hmatné štítky pro označení čísla nástupišť, kolejí, rozvržení sektorů, označení druhu záchodů, samostatné přebalovací kabiny, sprchy apod.

Zásadním požadavkem je, aby akustické, hmatové a stavební úpravy byly vždy ve vzájemném souladu (= ne v rozporu); vodicí linie je potřeba umisťovat tak, aby bezpečně dovedly uživatele k důležitým místům, jako jsou pokladny, WC, podchody/nadchody, výtahy, eskalátory, čekárny, nástupiště a aby byl cestující včas a korektně informován, kam vodicí line vede.

Osobám s částečnou ztrátou zraku pomáhá užití

krátkých a lehce srozumitelných nápisů psaných velkými liniovými bezpatkovými písmeny s vysokým kontrastem,
jednoduchých kontrastních schémat a nápisů čitelných z velmi malé vzdálenosti,
kontrastního označení podlahy s navigačními prvky,
důsledné řešeníprosklených ploch (technické řešení viz ČSN 734001),
kontrastní bezpečnostní zábradlí (funkční, zásadní bezpečnostní úprava viz vyjádření MD, dostupné zde).

Osobám s úplnou nebo částečnou ztrátou sluchu pomáhá použití

vizuálních informačních systémů,
vybavení informačních přepážek a pokladem s osobní obsluhou indukční smyčkou, příklad dobré praxe viz zde.

Osoby obtížně chodící (např. senioři, lidé po úrazu apod.) potřebují vybavení pro

snížení únavy a nejistoty – zábradlí, madla, podesty, sedací prvky apod.,
odpočinek – lavičky,
snazší překonání výškových rozdílů – výtahy, eskalátory, pojízdné chodníky, rampy.

Pro pohyb osob na vozíku je potřeba při stavebních úpravách respektovat

rozměrové parametry vozíku – minimální šířka průjezdu a poloměru otáčení
snížené zorné pole – umístění informačních tabulí,
požadavky na manipulační plochy u ovládacích prvků (např. kliky, ovladače, tlačítka pro přivolání výtahu apod.),
nižší dosahovou vzdálenost těchto prvků (pro osoby malého vzrůstu, děti a osoby sedící na vozíku).

Umístění ovládaných prvků je nezbytné dle jejich účelu upravit tak, aby na ně dosáhl nejen dospělý, ale i dítě, a to v podélné a/nebo kolmé poloze osy vozíku vůči ovládanému prvku. Umístění ovládacích prvků určených pro děti se řídí pravidly pro osoby OOSPO v souladu s TSI PRM, EN 17210 a ČSN 734001.

Vyhledání vybavení a zařízení služeb

Vybavení a zařízení služeb v objektu stanice a/nebo v akčním radiu dopravního uzlu zahrnují zejména

vchody a východy,
čekárny,
mobiliář, lavice, místa odpočinku,
informační kanceláře a/nebo přepážky,
úschovny zavazadel,
pokladny,
terminály pro prodej jízdních dokladů,
validátory jízdních dokladů,
kiosky pro nákup občerstvení,
WC, přebalovací pulty, sprchy, víceúčelová hygienická kabina (tzv. changing places[1])
obchody,
příjezdové a odjezdové displeje,
plošiny pro vozíky určené pro nástup do drážního vozidla,
schody,
zábradlí,
eskalátory,
pojízdné chodníky,
výtahy,
podchody,
koleje,
značení kolejí,
úrovňové přechody přes koleje,
lávky, podchody, nadchody
nástupiště,
sektory,
značení sektorů,
odjezdové displeje na nástupištích,
navigace na přístupové body jiných druhů doprav v dopravním uzlu,
kontaktní místo a personál pro asistenci.

Pro vyhledání zařízení a služeb platí opatření zmíněné v kap. 5.10 doplněné o

hmatové (haptické) štítky (viz ČSN 734001, Příloha C),
reliéfní piktogramy,
nereflexní značky se silným barevným kontrastem,
NFC štítky (dosud v ČR nevyzkoušeny a nepoužity, nutno před aplikací vyzkoušet a otestovat)

umístěné přímo u vybavení a/nebo u obslužných prostor zařízení služeb. Příklad dobré praxe a souladu s legislativou zde.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat schodištím dle ČSN 734130 a jejich značení dle ČSN 734001, zejména pak kontrastnímu značení každého nástupního a výstupního schodišťového stupně; správné umístění je na vodorovné ploše („stupnice“ viz ČSN 734001); někdy se nesprávně umisťuje na svislé ploše („podstupnice“ viz ČSN 734001), což neumožňuje bezpečně rozlišit hranu stupně. Nesprávné označení může způsobit optický klam, představuje zásadní bezpečnostní riziko a tedy porušení § 149 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

Zásadním požadavkem je také dodržování pravidel pro osazování zábradlí, které dle ČSN 734001 musí přesahovat první a poslední schod o 30 cm.

Další velké bezpečnostní riziko jsou „do prostoru vybíhající“ schody, nebo vyrovnávací stupně, které aktuální legislativa ani neumožňuje.

Zábradlí v exteriéru musí být kontrastní vůči pozadí, aby plnilo bezpečnostní funkci a může sloužit jako orientační bod a nabízí se jejich opatření reliéfními štítky (na vrchní straně) doplněné o braillské písmo (na boční straně) obdobně.

V ČR je u železničních staveb povinností osazovat štítky např. na zábradlí nad prvním schodem, na pravém madle při výstupu z podchodu. Štítky na madle jsou pro správné použití otočeny směrem ke zdi a orientace znaků je „hlavou dolů“.

Štítky označující rozvržení sektorů (viz příklad zde) mají spodní okraj 1450 mm nad podlahou (dle TSI PRM).

Důležité je důsledné značení bezbariérových tras a toalet v souladu s legislativou.

Použití zařízení služeb

Zařízení služeb (příklad výčtu viz kap. 5.11) musí být přístupné bez asistence všem osobám bez druhu omezení.

Je-li vstup do zařízení služeb podmíněn např. zaplacením poplatku a/nebo otevřením dveří, je třeba i tento proces maximálně usnadnit a zpřístupnit pro všechny uživatele. Zároveň je nutné zajistit přístupnost toalet i pro osoby se zrakovým postižením. Pokud nemá nevidomý uživatel euroklíč, musí použít platební zámek nebo automat. Proto je nezbytné zajistit ovládání přístupné pro všechny uživatele včetně osob se zrakovým postižením.

Před placenými toaletami se nesmí nacházet pouze otáčivý turniket, kterým osoba pohybující se na vozíku neprojde.

Od r. 2009 je povinností výtahy vždy opatřit ovládacími prvky dostupnými pro osobu sedící a osobu malého vzrůstu. Ovládací prvky musí být vybaveny hmatným štítkem, viz např. zde.

Výtah je pro neslyšící osoby vhodné vybavit elektronickým zařízením s vizuálními prvky, možností psaní, popřípadě i videokomunikace, které umožňuje neslyšícím osobám oboustrannou komunikaci při přivolání technické obsluhy. Takové zařízení by mělo fungovat i v prostředí se slabým nebo žádným mobilním signálem.

Neslyšící člověk nemůže využít telefonického spojení s obsluhou výtahu. Ani nelze spoléhat na mobilní signál ani internetovou komunikaci. zařízení by mělo fungovat samostatně bez závislosti na mobilní síti – například přes pevně zabudovaný systém s vizuálním rozhraním. Pokud má být zajištěna obousměrná komunikace mezi neslyšícím člověkem a technickou obsluhou výtahu, musí vždy existovat oboustranná komunikace ve vizuální formě.

Akustická hlášení ve výtazích je nutno nastavit tak, aby usnadnily orientaci. Místo např. fráze „1. nadzemní podlaží“ použít např. frázi „odbavovací hala, vpravo pokladny, vlevo WC“, podle místních podmínek, viz předpis SŽ S10 (kap. 2.3).

Pro slabozraké a nevidomé je nutné použít přesné a jednoznačné fráze. Platí jak pro výtahy, tak pro ostatní hlasové výstupy.

Všechna WC musí být vybavena madly, a to i tam, kde není kabinka určena výhradně pro vozíky.

Madla jsou důležitá nejen pro osoby s tělesným postižením, ale i pro starší osoby, nastávající matky a další osoby, které mohou mít problémy s udržením rovnováhy, zejména při jízdě vlakem, kde může být nutné se stabilizovat během pohybu vlaku.

Je nutné, aby byla vždy k dispozici alespoň jedna přepážka s osobní obsluhou, která:

je vybavena indukčním poslechem pro nedoslýchavé, taková přepážka musí být také opatřena piktogramem sdělujícím informaci, že je daná přepážka vybavena indukční smyčkou,
je vybavena umělou vodicí linií, která navede člověka s těžkým zrakovým postižením přímo k přepážce, pokud kní nevede přirozená vodicí linie,
je umístěna v takové výšce, aby byla dobře přístupná člověku pohybujícímu se na vozíku; u přepážky musí být zajištěn dostatečný prostor pro podjezd vozíku, aby se člověk pohybující se na vozíku mohl co nejvíce k přepážce přiblížit, rozměry viz ČSN 734001.

Zásadním požadavkem je, aby každý zaměstnanec, který přichází do kontaktu s cestujícími, prošel školením komunikace s cestujícími OOSPO a školením pro poskytování asistence.

Vyzvednutí asistenční službou

Pokud si cestující předem objednal asistenční službu (viz kap. 11) a ta mu byla potvrzena, musí se dle současných pravidel dostavit do 60 minut před plánovaným odjezdem vlaku na smluvené místo. Lhůta byla stanovena zejména s ohledem na vozíčkáře, ale platí pro asistenci cestujícím se všemi druhy omezení.

Paušální doba 60 minut před odjezdem je pro ty, kteří potřebují pouze asistenci pro pohyb na nádraží, přemístění na správné nástupiště, příp. nalezení sektoru, zbytečně dlouhá, stačilo by 15 – 30 minut před odjezdem.

Doba by měla být tudíž stanovena dle potřeby a odlišně pro osoby, které potřebují asistenci pro nástup do vlaku. Doba 60 minut je maximální např. v případě nutnosti použití mobilní plošiny.

Na smluveném místě, v průběhu cesty při každém přestupu a na výstupní stanici si cestujícího vyzvedne asistent, zaměstnanec Správy železnic nebo dopravce. Nutností je výrazné a standardizované označení asistenčního bodu (místa vyzvednutí), viz např. zde.

Tuto praxi je potřeba rozšířit a přizpůsobit řešení pro osoby s různým smyslovým a pohybovým omezením.

Je nezbytné, aby byla na každé stanici jednotně vyznačená místa, která jsou určena pro kontakt s asistencí – toto místo musí být jednak vizuálně jednoznačně viditelné, ale též může být doplněno OHM, hmatným štítkem a musí k němu vést vodicí linie.

Jednoznačné označení kontaktního místa, vybavení OHM a hmatným štítkem není v legislativě zakotveno a není dosud ani technicky systémově vyřešeno. Inspiraci lze nalézt na zahraničních mezinárodních letištích.

Zjištění informací o jízdě

Informace o jízdě spojů/vlaků (odjezdech a příjezdech, zpožděních, nástupištích/kolejích) jsou cestujícím sdělovány prostřednictvím

informačních tabulí (elektronických a/nebo mechanických, příjezdových a odjezdových),
informačních monitorů (příjezdových a odjezdových, přestupních, podchodových a nástupištních),
informačních panelů, splňujících legislativní požadavky TSI PRM.
akustického informačního systému (dále též jako „staniční rozhlas“),
mobilních aplikací.

Podle SM SŽ 118 (viz kap. 2.3) jsou nově instalované informační panely vybaveny hlasovým výstupem, který je možno spouštět pomocí VPN a který přečte aktuálně zobrazované informace.

Tatáž směrnice zavádí v kap. 4.1 nové číslování nástupních hran (kolejí) směrem od výpravní budovy vzestupně od 1 a zároveň vynechává informace o nástupištích. Toto přínosné zjednodušení je uplatněno u všech stanic a zastávek, které procházejí rekonstrukcí orientačního a informačního systému.

Hlášení akustickým informačním systémem je jedním z nejdůležitějších prvků pro informování cestujících se zrakovým postižením.

Obsahem hlášení v souladu se SŽ SM100 jsou v současnosti následující informace:

druh a číslo vlaku,
údaj o lince vlakové dopravy,
dopravce provozující daný vlak,
cílová stanice,
hlavní nácestné stanice,
údaj o čase odjezdu a nástupišti/koleji,
případně další doplňkové informace.

U vlaků vyšší kvality (R, EC/IC/SC, rj apod.) by bylo vhodné doplnit informaci o tom, kde (ve kterém sektoru) se nachází vůz s místem určeným pro přepravu osob na vozíku (pro zrakově postižené není informace o vozíku nutná), případně i v jakém sektoru jsou místenkové a/nebo číslované vozy.

U osobních a spěšných vlaků zapojených v IDS je naopak možno informace o dopravci a čísle vlaku vypustit, neboť nejsou v rámci IDS pro cestujícího důležité (jede nejčastěji na integrovaný jízdní doklad). Vlak zapojený v IDS se pozná podle čísla linky a cílové stanice.

Pro zlepšení přehlednosti je žádoucí sjednotit označování linek, pro rychlíkové a spěšné používat „R“, pro osobní (dříve též zastávkové) používat „S“.

U všech vlaků je pak možno zkrátit výčet nácestných stanic a ponechat jen ty, které jasně definují trasu (Brno přes Havlíčkův Brod vs. Brno přes Českou Třebovou, Kolín přes Poříčany vs. Kolín přes Lysou nad Labem atd.).

Akustickým hlášením se oznamují operativní informace, zejména

zpozdění vlaku,
přestup,
změna koleje/nástupiště/sektoru,
náhradní́ doprava,
náhradní́ doprava městskou hromadnou dopravou,
ukončení jízdy vlaku v nácestné́ stanici/zastávce,
vlak nejede;
ukončení jízdy vlaku v nácestné́ stanici/zastávce přestupem na ND před stanicí, kde vlak končí jízdu,
přestup do jiné soupravy z důvodu mimořádnosti,
jízda po odklonové́ trase,
mimořádná změna nástupiště na zastávce vícekolejné́ trati,
mimořádné zastavení/projíždění,
přerušení provozu.

Pro osoby neslyšící jsou operativní informace přístupné ve formě poznámky či změny u příslušného vlaku na informační tabuli a/nebo na speciálním digitálním panelu, kde jsou informace zobrazeny v jasně čitelných statických textech, a to v případě změn u příslušného vlaku nebo jiných operativních informací.

Rychlost běžícího textu v tzv. infořádku pro informování cestujících o mimořádnostech musí být v souladu s TSI PRM čl. 5.3.2.7. písm. 2, případně by měl cestující mít možnost přečíst celé sdělení najednou s výrazným barevným kontrastním odlišením.

Speciální vizuální panely by zlepšily informovanost nejen pro neslyšící cestující, ale i pro slyšící, kteří mohou mít problém s porozuměním zvukových hlášení kvůli provoznímu hluku. Tento přístup by zajistil lepší přístupnost informací pro všechny.

Vzhledem k četnosti mimořádností a jejich síťovému efektu je vhodné ve velkých a/nebo důležitých uzlových stanicích přidat informační panel, na kterém by byly zobrazovány a po aktivaci prostřednictvím VPN i akusticky sdělovány informace o aktuální poloze („kde se nachází“), výše uvedené operativní informace a případně informace o organizaci a umístění stanice náhradní dopravy. Zásadní a bezpečnostní informace spouštěné na takovém panelu pomocí VPN by měly být čteny jako první.

Veškeré informace v reálném čase je žádoucí přenášet do mobilní aplikace (již nyní například aplikace NaVlak nebo Infotabule, která ukazuje informace z odjezdových tabulí), ještě je potřeba zajistit sdělování mimořádných událostí a opatření a odstranění zpoždění v aktualizaci údajů, což se týká nejen aplikací provozovaných SŽ (informace vzniká v dispečerských provozních systémech SŽ a je s určitým zpožděním postupována do informačních systémů pro cestující a dispečerských systémů dopravců), ale zejména „komerčních“ aplikací třetích stran.

Je nutné zajistit, aby informace o nástupišti a koleji byly zveřejňované na velkých nádražích (dopravních a přestupních uzlech) nejpozději 15 minut před odjezdem vlaku, jelikož pohyb po větším nádraží je časově náročný a mnohdy se informace o odjezdu objeví jen několik málo minut před odjezdem, s přesunem k vlaku mají potíže i lidé bez jakéhokoliv postižení či omezení, natož cestující s omezením pohybu či orientace.

Vyhledání nástupiště/koleje

Číslo nástupiště/koleje je zveřejněno způsobem popsaným v kap. 5.14. (Zjištění informací o jízdě).

Vyhledání nástupiště – viz také opatření popsané v kap. 5.10. (Orientace a pohyb ve stanici).

Umístění nástupiště lze zjistit způsobem popsaným v kap. 5.11. (Vyhledání vybavení a zařízení služeb).

Zde je třeba opět zdůraznit důležitost

vodicích linií, které po celé cestě od vstupu do stanice až na nástupiště,
kontrastních podlah,
hmatových schémat,
reliéfních štítků,
varovných pásů,

pro osoby nevidomé a slabozraké.

Značení nástupišť a kolejí takovým způsobem, aby bylo dobře čitelné i z polohy v sedě na vozíku.

Přesun/vstup na nástupiště a pohyb po něm

Přístup/vstup na nástupiště a pohyb po něm je jednou z nejobtížnějších úloh pro osoby pohybově a/nebo smyslově znevýhodněné. Na standardizovaném místě vedoucím k nástupišti je vhodné umístit hmatný štítek a/nebo (dosud ve stadiu vize budoucnosti) NFC štítek s informací o čísle nástupiště/koleje (dle manuálu SŽ standardizovaná místa jsou a pro tyto štítky se místa používají).

V ČR se používají následující druhy nástupišť (ČSN 734959):

vnější,
ostrovní,
jazykové,
poloostrovní a
úrovňová.

Zásadním a velmi důležitým pomocným prvkem pro nevidomé je vodicí linie s funkcí varovného pásu (VLsVP), který je stanoven na šířku 400 mm v poloze

0,8 metru při rychlosti vlaků do 160 km/h,
1,3 metru při rychlosti do 200 km/h (čl. 4.4 ČSN 734959).

VLsVP musí splňovat podmínky TN TZÚS 12.03.06 (Dlažební kostky a dlažební desky se speciální hmatovou úpravou (drážky) použitelné pro umělé vodicí linie a vodicí linie sloučené s funkcí varovného pásu (železnice, nástupištní konzolové desky) určené pro exteriér pro zrakově postižené.)

Byla provedena analýza aerodynamických účinků a pohybu OOSPO po nástupištích včetně rešerše ze zahraničí v rámci aktualizace normy ČSN 734959, ve které se prokázalo, že stávající vzdálenosti jsou vyhovující.

Pouze je vhodné zajistit vyšší míru komfortu při čekání na vlak (např. blízkými přístřešky pro cestující u přístupů na nástupiště a srozumitelnými vícesmyslovými informacemi o spojích). Změna vzdáleností by vedla k rozdílným podmínkám na stávajících versus nových nástupištích.

Sloučená funkce VLsVP je i v zahraničí rovněž běžná a v rámci TSI PRM se jedná o povolené značení okraje bezpečnostního pásu. Rozdělení VP a VL by vedlo k velkému rozšiřování nástupišť (v ČR je nutno zajistit oboustranný průchod 800 mm od UVL).

Pro osoby tělesně postižené je klíčové vytvoření bezbariérové přístupové cesty, její viditelné zveřejnění (např. plánkem či schématem) a proškolení staničního personálu k jejímu použití tak, aby mohla být uživatelům podána kvalitní informace případně další pomoc.

Přesun na nástupiště – viz také opatření zmíněné v kap. 5.10. (Orientace a pohyb ve stanici).

Přístup na nástupiště z podchodu a nadchodu (lávky) pro osoby na vozíku lze usnadnit buď výtahem nebo šikmým chodníkem s podélným sklonem. Schodišťové plošiny TSI PRM nepřipouští. Dle národní legislativy (ČSN 734001) je šikmá (schodišťová) rampa pouze osobní kompenzační pomůcka. Z toho lze dovodit, že ani dle národních předpisů nelze šikmou plošinu jako prostředek pro zpřístupnění ploch s různými výškovými úrovněmi používat.

Mobilní zdvihací plošiny slouží pro asistenci při nástupu do a výstupu z vlaku, jedná se o poměrně nákladná zařízení a jejich použití vyžaduje dostatečný operační prostor. Mobilní plošiny mohou být používané pouze ve stanicích, kde je dostatečná šířka nástupišť (bezpečné najetí na plošinu a nástup do drážního vozidla) a kde výška nástupiště odpovídá zdvihu plošiny (mobilní plošinu nelze použít v místech, kde je nástup z úrovně kolejí).

Výtahy obecně a zejména ty vedoucí na nástupiště je požadováno doplnit akustickým hlášením umožňujícím přesnější orientaci (číslo podlaží nahradit popisem místa – např. podchod, nadchod, nástupiště x, sektor y atd.).

Výtahy řeší předpis SŽ S10. Existují v síti i staré typy zařízení a bohužel i některé nové instalace nejsou v souladu s předpisem.

Vyhledání nástupního sektoru

Nástupní sektor označovaný písmeny počínající písmenem A má stále rostoucí význam pro nalezení požadovaného vozu nebo vozové třídy u dlouhých souprav a/nebo v případě současného přistavení vlaků odjíždějících ve dvou opačných směrech. Délka 1 sektoru je průměrně cca 50 m.

Sektory jsou označovány tabulkami s relativně kontrastním písmem, ale jsou umístěny poměrně vysoko a je proto potřebné pro osoby nevidomé a slabozraké je doplnit buď reliéfním hmatným štítkem na standartní místo nad prvním schodem z podchodu na nástupiště vpravo v dané výšce (viz SŽ SM118).

Grafický manuál OIS Správy železnic umožňuje, aby nástupištní informační tabule na vytížených stanicích obsahovaly informaci o řazení vlaku a polohy vozů vzhledem k sektorům.

Zavedení a používání sektorového značení pro dlouhá nástupiště s obsluhou dlouhých vlaků nebo současného odbavování dvou souprav je v některých případech nezbytné (např. Praha hl. n.).

Jakmile se začne sektorové značení využívat, tak je třeba zajistit přístupnost i pro cestující se zrakovým postižením a zároveň přenést informaci do mobilních aplikací.

Změna nástupiště

Operativní změna již dříve zveřejněného nástupiště bývá často komplikace i pro člověka bez jakéhokoli omezení, zejména je-li oznámena v malým předstihem před odjezdem vlaku.

Změna bývá oznámena výhradně akusticky.

Pro osoby neslyšící je proto nutné změnu nástupiště doplnit vizuálně na informačních tabulích a pro všechny zajistit dostatečný čas od oznámení do odjezdu.

Ověření správnosti spoje

Pro osoby nevidomé a slabozraké je požadováno doplnit soupravy o OHM ovladatelný VPN. Po stisknutí povelového tlačítka se spustí akustické hlášení obsahující údaje o

druhu a číslu vlaku,
lince vlakové dopravy,
cílové stanici,
klíčových nácestných stanicích,
čase odjezdu a
bude-li to technicky možné, i o zpoždění vlaku, výlukách, náhradní dopravě apod.

U vlaku regionální dopravy postačí

lince vlakové dopravy,
cílové stanici,
čase odjezdu a
bude-li to technicky možné, i o zpoždění vlaku, výlukách, náhradní dopravě apod.

Ověření správnosti spoje je důležité v situaci, kdy by mohlo dojít k záměně např. z důvodu akustického šumu ve stanici nebo v případě, že z jednoho nástupiště odjíždí více spojů ve stejných nebo různých směrech.

U vozů ČD se vybavují druhé dveře od čela jednotky a dveře předposlední. U souprav z klasických vozů je možnost postupně vybrané řady vozů vybavovat OHM.

ČSN uvádí v čl. 6.2.3.3 Ovládání akustických prvků

Pro jednotlivé povely přijímače platí tato pravidla (vysílání z VPN):

c) povel č. 3 (v souladu s platnou legislativou) aktivuje trylek dopravce a informaci o čísle a směru jízdy vozidla.

Požadavek byl od 1. 7. 2025 zakotven v příloze zákona č. 194/2010 Sb.

Vyhledání vozu

U vlaků vyšší kvality, přímých vozů nebo u dělených (=rozpojovaných) souprav je nezbytné zpřístupnit nevidomým a slabozrakým vyhledání správného vozu (soupravy), do které(ho) má nastoupit.

Řešením je umístnění OHM ovládaným VPN OHM ve dveřích nebo v jejich těsné blízkosti. Už první zvuk po obsluze VPN by měl nevidomého navést ke dveřím tak, aby jeho aktivací mohl uživatel obdržet příslušné akustické hlášení obsahující

A) při delším pobytu vlaku ve stanici informace o

názvu linky
cílové stanici (ev. přes),
čísle vozu,
vozové třídě (je-li ve voze více vozových tříd, kde se ve voze nacházejí),
dalších orientačních pomůckách,

B) při zastavení v nácestné stanici s krátkým pobytem informace zúžit na

název linky,
cílová stanice (ev. přes),
číslo vozu.

Vyhledání nástupních dveří

Ve spojení s opatřením popsaným v kap. 5.20 (Vyhledání vozu) je vhodné zabudovat OHM do vozu co nejblíže nástupních dveří, případně doplnit akustickou informaci na čele soupravy (viz kap. 5.19, Ověření správnosti spoje) o navigaci ke vstupním dveřím.

Alternativou je vyslání signálu z VPN, na základě kterého se spustí buď akustická odezva nástupních dveří, nebo se (v ideálním případě) aktivuje jejich automatické otevření, viz. 5.22 doprovázené akustickou informací o jejich výšce nad temenem kolejnice, případně o umístění hmatových ovládacích prvků, případně NFC štítků.

Ovládání pomocí VPN je funkční již delší dobu u regionálních souprav (City Elefant). VPN tl. č. 4 dveře zapípají a druhé a předposlední se i otevřou. U souprav Regionova a některých dalších se otevírají pouze jedny dveře.

Dveře je v zájmu zvýšení bezpečnosti nutné opatřit kontrastním nátěrem/polepem pro zlepšení orientace a urychlení bezpečného nástupu zejména slabozrakých. To platí i pro starší vozidla, reklamní nátěry nebo polepy i pro barevná schémata integrovaných dopravních systémů.

Příklad dobré praxe viz zde. Jedná se o povinnost dle TSI PRM (2014), odst. 4.2.2.3.2, bod 3.

Otevření dveří a nástup do vozu

U vozidel, která mají podlahu nástupního prostoru v úrovni nástupiště 550 mm (obvykle v rozmezí 550 – 600 mm nad temenem kolejnice), musí vstup do vozidla splňovat podmínky TSI PRM, bodu 4.2.2.11.1, odstavce 1) a zároveň bodu 4.2.2.11.2, odstavce 6).

Případný pevný práh může být v úrovni podlahy vozidla nebo níže, maximálně však 60 mm pod úrovní podlahy vozidla. Má-li být vstup do vozidla prohlášený za bezbariérový, musí být navíc mezera mezi nástupištní hranou a hranou schůdku maximálně 75 mm široká a rozdíl výšky mezi horní plochou schůdku a plochou nástupiště resp. podlahy vozidla může dosáhnout max. 50 mm, což odpovídá parametrům vozíku stanoveným TSI PRM v dodatku M, části M2.

Nástup do vozu osob s tělesným postižením a/nebo na vozíku je v případě kombinace nízkého nástupiště a/nebo vysokopodlažního vozu apod. nezbytné usnadnit použitím plošiny, viz kap. 10.3 (Mobilní zdvihací plošiny) resp. 10.2(Integrované zvedací plošiny).

Pokud není mobilní zdvihací plošina k nástupu potřeba, je nutné, aby mohl dveře otevřít člověk sedící na vozíku bez cizí pomoci. Pokud je k nástupu (a výstupu) osoby na vozíku potřebná plošina nebo rampa, musí být toto zařízení samoobslužné nebo musí dopravce vždy zajistit obsluhu tohoto zařízení.

Pro osoby nevidomé nebo slabozraké je klíčové po vyhledání nástupních dveří dle kap. 5.21 (Vyhledání nástupních dveří), umístění ovládacích prvků a jejich vybavení hmatovými prvky.

Jsou-li dveře vybaveny OHM, nabízí se všechny tyto informace integrovat a spouštět vysláním příslušných povelů z VPN., funkce „hledání dveří“.

Otevření dveří je vhodné provázat s vyslaným povelem z VPN, aby nevidomý nemusel hledat ovládací tlačítko. Příklad zde, ovšem s poznámkou, že na záznamu jsou chybně značeny kontrasty schodů (správně se značí pouze vodorovná plocha, tj. stupnice).

[1] v ČSN 734001 věcně odpovídá pojmu „přístupná univerzální kabina“